Prohra na HITHITU
Umění prohrávat je jedna z důležitých dovedností v životě.
Každý má a potřebuje tuto zkušenost!A co nám tato zkušenost sděluje? Kam nás vede?
1) Můžeme svěsit ramena, nechat se přemoct strachem, smutkem a beznadějí, cítit se ukřivděně a pochopit to tak, že se raději nemáme o nic dalšího snažit, že stejně zase prohrajem. Myslet si, že život není fér, když nám háže klacky pod nohy...
2) Zhluboka se nadechnout, přijmout prohru pro tentokrát a hledat cesty, které by nás v naší cestě posunuly o kousek blíž k cíli. A nakonec třeba zjistíme, že onen cíl, naše touha, byla jen motorem na cestu k nabití nových zkušeností, přátelství a dovedností a že cíl, či výhra samotná nakonec vlastně vůbec nejsou důležité. :)
Projektu a kampani na HitHitu jsem věnovala téměř 3 velmi intenzivní měsíce svého života. Vše jsem se učila za pochodu. Točit a stříhat videa, zacházet s editorem, který nechtěl spolupracovat, vytvářet reklamní příspěvky na Facebooku, aby mi nakonec 9 dní po spuštění kampaně na HitHitu Facebook oznámil, že můj FB účet je podezřelý z nerespektování pravidel skupiny Meta, že mi účet blokují a že můžu podat odvolání. Vzhledem k tomu že na moje odvolání a odesílání emailů nikdo nereagoval a já se nemohla dostat nejen ke svému účtu, ale také svým stránkám a skupinám s FB účtem spojených, ale také k Messengeru a svým kontaktům a k aplikacím jako Canava (se svými projekty) a placená reklama běžela na prázdno, bylo po pár dnech jasné, že kampaň je s tolika klacky pod nohama odsouzena k prohře.
Přidaly se další trable s telefonem a vygenerovanými QR kódy, které najednou odkazovaly na nějaké pochybné výherní stránky. S těmito QR kódy jsem si nechala natisknout tisícovku letáků. To když jsem usoudila, že když nemůžu fungovat na soc. sítích, vyjdu s letáčky fyzicky mezi lidi.
Když letáčky dorazily z tiskárny a já zjistila onen problém s natištěnými QR kódy, zhroutila jsem se. Bylo jasné, že je konec a že pár dní před koncem kampaně už s tím nepohnu.
Nebyla jsem na takovou prohru připravená. Vkládala jsem do kampaně velké naděje. Měla jsem pocit totálního selhání. Všechno se zdálo zbytečné. Tolik času, vložených peněz, všechna má letitá práce na FB stránkách, můj účet, moje kontakty... všechno v háji.
Byla to už několikátá životní zkušenost o tom, jak je všechno vrtkavé a pomíjivé.
Zatím ještě nemám sílu zkusit to znovu, ale postupně odkrývám, co všechno mi to do života přineslo a začínám hledat nové cesty jak postavit spolek i sebe na nohy a jak uživit sebe, svou rodinu, spolek i Vesmírnou Velrybu a dělat dál sobě a všem dětem radost. Je to poslání a poslání se pohřbít nedá! Na chvíli ho zakopete a ono zas hned vystrkuje růžky. :)
PS.: Zhruba 14 dní po skončení neúspěšné kampaně mi společností Meta bylo oznámeno, že se omlouvají za vzniklé potíže blokací mého FB účtu. Na žádné porušení pravidel nepřišli a účet mi byl obnoven.
Hálelůja :D :D :D
