PŘÍBĚH O VESMÍRNÉ VELRYBĚ

Kdo se občas zahledí na noční oblohu, možná ví, že krom Malé a Velké medvědice, které jisto jistě všichni známe, je na obloze i mnoho dalších souhvězdí.Věděli jste, že 4. největším souhvězdím je souhvězdí velryby?
Tedy kdysi tam bylo!
Kousek od souhvězdí velryby se totiž nachází souhvězdí berana a souhvězdí býka. A zrovna tihle dva tak dlouho a tak urputně usilovali o přízeň sochaře, jenž má své souhvězdí o pár hvězd dál, a který stále ne a ne se rozhodnout, kterého z těch dvou zvěční, až při jedné ze svých potyček srazili nebohou velrybu dolů z oblohy.
Ááá.. To byl ale šplouchanec!
Ještěže z té hvězdné oblohy spadla velryba rovnou do moře!
Chuděra se tam pak toulala tak dlouho a hledala cestu zpátky na oblohu, až se jí do cesty připletl nějaký Jonáš. Tedy do cesty - prostě žbluňk a mlask a švuňk, rovnou vplul velrybě přímo do břicha, jak ta s otevřenou tlamou udiveně zírala, kde se ten nebožák v moři vzal.. Celé 3 dny se pak Jonáš v břiše velryby modlil, až se nad ním prý Bůh smiloval a přiměl velrybu, aby ho ze svých útrob vypustila..
Jonáš si vymodlil, že se vrátí do města Ninive a dál pokorně bude plnit svoje poslání.
- No však ten příběh znáte.-
Ale co velryba?
Dál smutná bez domova, bez Jonáše, sama opuštěná plula a hledala smysl svého nového života v moři. Pochopila, že zpátky na oblohu už cestu nenajde. Musela by mít křídla a to tedy velryba opravdu nemá. Cítila se taaak zoufalá a osamělá... A když už už jí šlo do pláče (slyšeli jste někdy plakat velrybu? Člověku by to srdce z těla vyrvalo..), uslyšela hlas.
Nebo snad dokonce několik hlasů? Vydala se tedy zvědavě za nimi a na pláč dočista zapomněla. Jak plula, hlasy sílily a velryba jich opravdu rozeznávala čím dál víc. Spěchajíc, vábena hlasy, přestala dávat pozor a najednou se ocitla zaklíněna na souši a nemohla se hnout.
Když se však pořádně rozhlédla, zjistila, že je na nádherné písečné pláži, kde si hrála skupinka dětí. Smály se, honily a vískaly a vypadaly taaak šťastné!
Velryba se zasnila a tuze moc zatoužila žít mezi nimi. Vzpomněla si na Jonáše, jak se v jejím břiše modlil a z celého svého velkého velrybího srdce vyslala velrybí motlitbu s přáním.
Přání se v tichosti neslo po celé planetě i celým vesmírem. A protože to nebylo přání z rozmaru, ale z celé hlouby srdce...
- Co myslíte? -
...bylo její přání vyslyšeno!
A tak na místo ploutví dostala velryba veliká kola a do břicha místo Jonáše spoustu materiálu a krásných nápadů, aby mohla jezdit za dětmi, pobývat v jejich blízkosti a dělat jim radost. :)