O spolku PERCEPTIO z.s.
- Spolek byl původně založen už v 90. letech a jeho posláním byla podpora rodin a primární prevence patologických jevů v rodině a společnosti. Působil zejména proti rasismu, xenofobii, zneužívání drog, tehdy velmi aktuálních témat jako šíření HIV a dalších venerických chorob, diskriminaci pohlaví a tělesně postižených a také proti kriminalitě.
- O mnoho let později se vedení spolku po svém otci ujala Petra Kasalická, založila Rodinné centrum Kamarád Chameleón s provozem dětské skupiny a prostorem pro vícegenerační pospolitost, pořádání programů pro aktivaci rodin s širokou nabídkou vzdělávacích a volnočasových aktivit vedoucích ke zdravému životnímu stylu v oblasti duševní i fyzické.
- Z rodinných důvodů však spolek po několikaleté aktivitě na pár let usnul a po vydatném spánku se jeho probuzení v roce 2025 ujala současná jednatelka Sabina Hütterová.
- Spolek v současné podobě, pokračuje v započaté cestě Petry Kasalické a do výše zmíněného repertoáru přispívá také svým Pojízdným výtvarným a zábavně vzdělávacím ateliérem Vesmírná velryba a aktuálními tématy, ale též lásce a porozumění dětem každého věku na základě dlouholetých zkušeností.
- Spolek Perceptio nečerpá žádné dotace a snaží se uživit jen vlastní činností. Podpořit nás můžete:
- Zakoupením některého výrobku z katalogu.
- Pozváním na vaši akci nebo objednáním některého z našich workshopů či projektových dnů.
- Zakoupením přístupu do členské sekce Ateliéru Perceptio na Herohero https://herohero.co/atelierperceptio, kde najdete studnici plnou návodů a nápadů pro tvoření s dětmi v souvislostech. Malou ukázku najdete i v naší galerii tohoto webu.
- Přispěním na transparentní účet spolku Perceptio z.s.: 2903191492/2010
Zde jsou k nahlédnutí Stanovy spolku.
Proč PERCEPTIO a co to znamená?
Pojem "perceptio" překládá latinský slovník jako "vnímavost, vnímání" a nebo také jako "sbírku, sbírání".
A právě tomu se věnujeme. Vnímání a chápání sebe sama, svého okolí a souvislostí, sbírání zkušeností skrze výtvarné, arteterapeutické, řemeslné, badatelské a divadelní činnosti a nenásilnou edukativní činnost. Inspiraci čerpáme všude kolem sebe. V příbězích, v přírodě v interakcích i konfliktech a nedorozuměních mezi lidmi napříč generacemi, v laskavosti...
Kdo je současnou hlavou spolku a s kým se potkáte, když za Vámi přijedeme?
Sabina Hütterová
Výtvarnice a průvodkyně dětí, z rodu Hütteritů a potomek moravských Habánů, narozena 1978 v Praze.
Celý život se věnuji výtvarným činnostem, a v různých obdobích jsem se věnovala restaurátorsví, patinérství, drátenictví a drátkování, loutkám a loutkářství všeho druhu, ale i malování na obličej a bodypaintingu. V současné době nejvíc tíhnu k tvoření využitím již použitých věcí a materiálů. Velkou část života se také věnuji kraniosakrální terapii a psychologii, vedení rozličných workshopů, lektorování vědeckých kroužků, Indiánské stezce přežití a průvodcování v dětských skupinách a na táborech v Čechách a v jižní Francii, jež je mým druhým domovem.
Francie mě dovedla k nadhledu, mí 2 úžasní pejsci mě dovedli ke canisterapii, život s koňmi k hipoterapii a děti k divadlu a improvizaci a všechno dohromady k citlivosti, naslouchání a hledání a vnímaní souvislostí. Miluji tanec a bojová umění.
Svého času jsem žila s tíživým dojmem, že si některou z těch činností musím vybrat, abych už konečně něčím byla. Znáte to... Pak mi ale jedna vzácná přítelkyně a arteterapeutka, působící ve Švýcarsku nakreslila diagram Ikigai a já začala chápat, že si nic vybírat nemusím, že stačí prostě jen najít způsob, jak to všechno propojit.
Díky tomu oživuji a utvářím současnou podobu spolku Perceptio z.s., který má za úkol věnovat se aktivitám s dětmi a jejich rodinám, rozvoji kreativity, kritického myšlení a hlubšímu vnímání a pochopení sama sebe i světa kolem.
Tímto se konečně i vracím ke svému dávnému snu pojízdného výtvarného a zábavně vzdělávacího ateliéru, jehož příběh si můžete přečíst o kousek níž.
PŘÍBĚH O VESMÍRNÉ VELRYBĚ
Věděli jste, že 4. největším souhvězdím je souhvězdí velryby?
Tedy kdysi tam bylo!
Kousek od souhvězdí velryby se totiž nachází souhvězdí berana a souhvězdí býka. A zrovna tihle dva tak dlouho a tak urputně usilovali o přízeň sochaře, jenž má své souhvězdí o pár hvězd dál, a který stále ne a ne se rozhodnout, které ho z nich zvěční, až při jedné ze svých potyček srazili nebohou velrybu dolů z oblohy.
Ááá.. To byl ale šplouchanec!
Ještěže z té hvězdné oblohy spadla velryba rovnou do moře!
Chuděra se tam pak toulala tak dlouho a hledala cestu zpátky na oblohu, až se jí do cesty připletl nějaký Jonáš. Tedy do cesty - prostě žbluňk a mlask a švuňk, rovnou vplul velrybě přímo do břicha, jak ta s otevřenou tlamou udiveně zírala, kde se ten nebožák v moři vzal.. Celé 3 dny se pak Jonáš v břiše velryby modlil, až se nad ním prý Bůh smiloval a přiměl velrybu, aby ho ze svých útrob vypustila..
Jonáš si vymodlil, že se vrátí do města Ninive a dál pokorně bude plnit svoje poslání.
- No však ten příběh znáte.-
Ale co velryba?
Dál smutná bez domova, bez Jonáše, sama opuštěná plula a hledala smysl svého nového života v moři. Pochopila, že zpátky na oblohu už cestu nenajde. Musela by mít křídla a to tedy velryba opravdu nemá. Cítila se taaak zoufalá a osamělá... A když už už jí šlo do pláče (slyšeli jste někdy plakat velrybu? Člověku by to srdce z těla vyrvalo..), uslyšela hlas.
Nebo snad dokonce několik hlasů? Vydala se tedy zvědavě za nimi a na pláč dočista zapomněla. Jak plula, hlasy sílily a velryba jich opravdu rozeznávala čím dál víc. Spěchajíc, vábena hlasy, přestala dávat pozor a najednou se ocitla zaklíněna na souši a nemohla se hnout.
Když se však pořádně rozhlédla, zjistila, že je na nádherné písečné pláži, kde si hrála skupinka dětí. Smály se, honily a vískaly a vypadaly taaak šťastné!
Velryba se zasnila a tuze moc zatoužila žít mezi nimi. Vzpomněla si na Jonáše, jak se v jejím břiše modlil a z celého svého velkého velrybího srdce vyslala velrybí motlitbu s přáním.
Přání se v tichosti neslo po celé planetě i celým vesmírem. A protože to nebylo přání z rozmaru, ale z celé hlouby srdce...
- Co myslíte? -
...bylo její přání vyslyšeno!
A tak na místo ploutví dostala velryba veliká kola a do břicha místo Jonáše spoustu materiálu a krásných nápadů, aby mohla jezdit za dětmi, pobývat v jejich blízkosti a dělat jim radost. :)
